|
|
Texty
|
Touha
Řítím se temnou nocí,můj černý šat vlaje ve větru,nic mě nemůže zastavit. Má kořist je již blízko,cítím její pach. Čerstvá krev a má strach. Řítím se temnou nocí,havraní perutě víří,cesty prach. Kořist nemůže dál,je zmatena,ztracena…bude má! Řítím se temnou nocí, je slyšet pouze tlukot našich srdcí. Bojí se,cítím to.Já však slitování nemám,bude mou-navždy,vím to! Já řítím se temnou nocí,temný les ,cestu mou řídí,hlad mi na ni svítí. Už ji mám,je v koncích,ničeho se neboj lásko,má náruč tě vysvobodí. Já obejmu tě,navždy,už nic nás nerozdělí. Já řítím se temnou nocí,s ní……
|
|
Spása
Jen temnota mě spasí ,já toužím spasen být,v ní.Temnoto spas mne. Já duši svou ti zasvětím,jen co meč svůj krví panny posvětím. Jen temnota mě spasí, já posvěcenou čepelí se upíši,pro spásu svou,do těl bezbožných to napíši.Jen temnota mě spasí,já zachráněn budu,už přichází.Vem mne s sebou,já spasen chci být. Temnota mě obestírá,spása má po mém těle se rozprostírá…
| |
Osvobození
Kovový lesk,jen oceli třesk. Tak můj život probíhá, víš snad jakým směrem se ubírá?
Jen stesk a shon,to byl tvůj dík?! Já život chci žít,zda ty to víš. Jen samý smích ,štěstí a lásku mám ,nic jiného nechci, ni otrokem tvým býti zas.Já ponořím se do hlubin zapomnění ,ničeho mě nezastavíš. Já sílu a moc získal,okovy tvé zpřetrhal! To, přinesl mi METAL!
|
|
Démon
On,démon, řekl mi,zničím tě! Já pustil ho dál,nabídl mu vše.On přijal to a slovo své dodržel. Když odcházel,další den již končil,já mrtev byl.On ve dveřích se otočil a pravil:“ Já vrátím se,ty pustíš mě zas dál!“ Má duše zeptala se z posledních sil:“Jak zní tvé jméno,ó mocný démone?“. „Alkohol“:odpověděl a odešel…
|
|
Hlad duše
Má duše, křičí na celý svět,chce krev. Hněvá se a cítí hlad,nasytí ji někdo z vás? Chce trhat kusy masa z těl, kosti lámat,šlachy drtit. Já cítím touhu,ona též. Mi oba jsme za jedno,jsme jedna bytost-toužící,vraždící! Pojď,nasyť nás,mi vděční ti budeme. Poznáš rozkoš,když se dáš,odevzdáš-nám.Pojď,mi ukážem ti ráj!
|
|
Krev
Krev, krev, cítím krev. Tu vzácnou tekutinu,proudící ti v žilách,pulsující život. Cítím ji,chci ji! Rudý je život v tobě,přiznej to nejen sobě. Já znám tě,nic neříkej! Pij život rudý a buď na sebe hrdý. Málokdo se přizná,že života se napil,pochopil!Krev,krev cítím ji,piji ji….žiji!
|
|
Óda na upíry
Já krev svou ti chci dát,mezi hroby, tvé rty se mne budou dotýkat.Rudá,ta barva krve mé,ve svitu měsíce procitne.Jen saj lásko má upíří,má krev tvůj křehký život udrží. Dosti již,slábnu...do mlhy mdlob já padám...však v tvém náručí se nočnímu spánku oddám. Tam mezi hroby našich předků mi nový život plodíme,noc co noc,se budíme.Ti kdož se bojíte,nikdy nerušte,nás při svitu měsíce...mi krev máme reádi velice!.....
Mi odvážní,číče pozvedněme,krve se napijme.Přec život, života potřebuje. Ke svému cíly nesmrtelnému se ubíráme,mi což neumíráme!
|
|
?
Slova chvály hřejí,zatínají spáry do srdce mého,pochváleni ti což mi to přejí. Já ničeho z toho však nežádám,však polibek tvých rtů krvavých,postrádám. Já jenž z popela a hříchu zrodil se, nikdy klidu ni vášně nenabažil se,dosti.
|
|
Samota
Posílám svá slova světem, létám nocí mesíčnou.Hledám oběť,stejně hříšnou. Však nikoho nepotkávám,jsem zracen ,sám.....
|
|
Já
Anděl smrti letí temnotou, jeho srdce září čistou černotou.Anděl noci na křídlech moci,letí si pro něčí duši. Strach a zoufalství on cítí z ní, snadná oběť pro jeho otroctví.Z kapek krve otrokyň svých si nápoj života připraví,pak všechny své nepřátele popraví.Křídla letí tmou,meč září do noci,nikdo se nepostaví jeho moci.Jeho duče černá,prázdná,smysl bytí hledá...Zatím pouze jen boj a hlad čeká jej...
|
|
|
